Celý víkend v trapu :)

Nevím jak začít, ale mám toho moc. 

Dlouho jsme zvažovali zda jít na agility již do vyšší kategorie či nikoliv. Po operaci a klidovém režimu to stále není ono a pořád se sehráváme. Nicméně jsme se rozhodli přejít, protože když vidím některé dvojkaře, nebude to ani ostuda.

Náš Road Trip začal v sobotu brzy ráno a jeli jsme až do Soběslavi (4 hod. cesty). Bohužel nám pršelo a pršelo a my mrzli a mrzli. Trochu jsme se bála kombinace rychlosti Draka a klouzavých zonovek. I na ten popud jsme ani nevytáhli kameru, ani ve snu by nás nenapadlo, že něco doběhneme. Rozhodčí p.Rybář nás vůbec nešetřil. Nějak mi vadí natěsnané parkury asi mám nějakou fóbii :). Tradičně slavný 1. běh nemohl chybět :), takže jsme si tréninkově ujasnili zony.... Druhý běh se nám "povedl" doběhnout na VD. Dráča dokázal na jedné skočce vykouzlit 10 tr. b. Třetí běh jsem si ho na kladině diskla znovu tréninkově, protože jsme měli již odmítačku na slalomu, na který měl jít ze skočky a krkolomně to zlomit. Bohužel to nevyšlo a tak jsme raději tréninkově opravovali. I přesto by tento běh nakonec doběhl s 10 tr. b. Najednou měl 100% odložení a 100% sbíháné zóny, ale spadla buď laťka nebo byla odmítačka.

Po Soběslavi jsme hned frčeli do Tábora vyzvednout flyballový box a shoot, který náš klub zakoupil díky sponzorovi :) Konečně se můžeme pohlavě vrhnout i do tohoto sportu.

Odpoledne jsme ještě vyrazili zpět do Zlína, kde jsme se ubytovali v penzionu ERA. Pokud by někdo chtěl na dovolenku se psem, vřele doporučuji. Kolem jsou lesy, luxusní domácí pizzerie s pecí na pizzu kousek od ubytování a všude klid.

Přespali jsme a brzo ráno vyrazili na další dvojzkoušky na Rosu Zlín. Při pohledu na parkur pí. Pánkové jsem se usmála a opět řekla mamči, že nemusí točit. Samé stahování točení kolem bočnic a všude pastičky na myšičky. Tentokrát ten první běh nebyl nejhorší, bohužel mi utekl do "tunelové pasti", takže jsme zase opravil, co jsme potřebovali. Druhý běh byl fakt luxusní. Na jedné straně mi zachránil zadek, když přečetl správně parkur, na druhé straně se snaží být až tak rychlý, že mi přeskočil zony. Povedl se nám nakonec doběhnout pouze s těmito chybkami. Ale opravdu to vypadalo... WAW! Ostatní Dráča vnímal s maximální nasazeností a konečně použil správné točení kolem bočnic. Nemám slov jsem hrdá maminka :)

Doufám, že tam kde jsme ve Zlíně skončili, tam navážeme v Přerově :)

 

Foto: Gabriela Uhlířová