Dogdancingové zkoušky a vystoupení

Náročný víkend začal opravou dogdancingové zkoušky MD2 v brněnském Pet centru za doprovodu Market s Dorčou. Po příjezdu jsem nevěřila svým očím z čeho se dá vymyslet plac na dogdancing. Musím říct, že pořadatelé jsou velice originální. Má to jedinou nevýhodu... málo místa okolo, ale to bychom už byli moc rozmazlení a toto mínus nadmíru kompenzoval taneční povrch :). A co Dráča? Musím říct, že v Ostravě se mi jeho "práce" líbila více. Dnes byl takový roztěkaný po čekání v autě a přepravce. A bohužel si při chůzi bokem někdo šahal do sáčku, takže se Dráča rozhodil. Nicméně i takové rušivky se musíme naučit příjmat a navíc bych si tu výbornou opravdu nedala. Tímto se z MD stává tradice a budeme ji opět opakovat.¨

 

Jakmile jsme dorazili domů, měli jsme pouhou hodinku na sbalení rekvizit na naše první taneční vystoupení. Jelikož stále na pro mě nevhodných (klouzavých) površích neskáčeme a nemáme rádi "jen" předvádět triky, které někteří vydávají za dogdancing, vymysleli jsme příběh na téma Perníková chaloupka, abychom laické veřejnosti ukázali pravé kouzlo dogdancingu. Na nacvičení triků jsme měli dva dny a dokonce v sobotu ráno jsme ještě před odjezdem na zkoušky klikali košík a přímo na místě zkoušeli obíhaní zapůjčeného minivánočního stromečku. To teda vypadalo jako z kreslených pohádek, kdy Dráča hrabal, ale stál na místě. Při vystoupení bylo nejhorší, když se z publika ozývalo něco jako ťuťu ňuňu, tak to Dráča přemýšlel jestli není lepší jít vítat. Bohužel i já nesu podíl viny a to především moje hlava děravá :) Celé vystoupení Dráča zvládl bez odměny jen pro mé modrozelené oči a já pochopila jak jednoduché jsou oproti tomu dogdancingové zkoušky. O to více si vážím této možnosti, protože tomu říkám prostředí :)