Klubová výstava BOC aneb krocení divoké zvěře :)

Přípravky na přípravu psa na výstavu jsme nakupovali měsíc, protože nás všichni strašili, jak se neleskne, jak se musí všechno uhladit atd. Nejvíce nám asi pomohl Derma olej, který nám naordinovala paní doktorka a opravdu stačílo 3týdenní podávání a srst se nám leskne jako psí... :). Navíc nás také strašili, že nemá výstavní kondici, že dostaneme přinejlepší VD ne-li D, takže jsem si po domácku připravovala škvarky, sádlo a podávala lososový olej, prostě vše po čem byl schopen přibrat. 

Hlavní příprava na klubovku začala již v pátek, kdy jsem ještě odtrénovala odpolední agility a domů dorazila až kolem 20.hod. Nakrmila jsem psiska a pak šupky dupky do vany a pořádné koupání Draka. Ještěže Drak miluje vodu a překousne i když na něj patlám šampóny a kondicionéry. Pak od 21 - 22 hod. jsme zkusili nasadit výstavní vodítko a učili se klusat a výstavní postoj. Nakonec jsme se rozhodli, že Dráču necháme jen tak a uvidíme co bude.

V sobotu ráno jsme vyrazili do Brna na Zbraslav. Po příjezdu jsme vystoupili z auta a hned nás odchytla Štěpánka, že jestli je to speeďák :), že má doma taky takového. Poté jsme se šli na vodítku (po zadních) zaprezentovat. No komedie. Musela jsem najít klacek a jít s ním poblbnout a poházet. Těsně před nástupem do kruhu jsme Dráču narychlo počesali a šlo se na to. 

První kolo jsme oběhli úplně normálně a já jen zírala co se v něm hnulo. Pak jsme se měli zastavit a Dráča se nechal postavit do postoje. Bohužel uplynula doba, kterou jsme to trénovali a už to bylo v háji :). Jakmile paní rozhodčí Judith Korósz-Papp vstala, tak se Dráča rozhodl dát najevo, jaká je to nuda, kdy si budeme hrát nebo se přetahovat a vyžadoval si opět pozornost na cvičení... Takže jsem měla mikinu plnou piškotů a cvičila jsem si poslušnost, k noze, sedni, lehni, vstaň, odložení atd. v kruhu. Mamka jen lítala a doplňovala mi zásoby piškotů, nakonec přinesla celý obrovský balík. Děkuji slečně fotografce, která ho na kraji kruhu bavila a fotila :). Pak na nás přišla řada. Přišli jsme k paní rozhodčí a já se ho "snažila" postavit. Myslím, že náš temperament byl pochopen :). Důkladně nám byly zkontrolovány zuby a projeté celé tělo. Netušila jsem, že se pes musí skoro uškrtit, aby se jim natáhli krky. Dráča málem paní rozhodčí olízal, podával ji packu :). Pak nás poslala se proběhnout. Jenže Dráča to od ní vzal takovým tryskem, že se přidusil na výstavním vodítku :), ale jakmile jsme se otočili a běželi k rozhodčí, tak měl nádherný klus. Jelikož to bylo málo :), museli jsme běžet kruh ještě jednou :) no a ani se vlastně nedivím. Opět jsme se trochu přidusili :), ale posudek stojí za to.

Bohužel jsme se neumístili, ale konkurovat již urostlým psům v třídě mladých opravdu nešlo. Výškově je máme, ale šířka Draka je poloviční :)

Po skončení vystavování nás odchytla Petra Malá, které se strašně líbilo, jak jsem Dráču nemohla postavit, že je to konečně pořádná borderka s pravým temperamentem :). Pěkně jsme pokecali a musím ji poděkovat za některé cenné rady a chválu :). Tohle fakt potěší.

 

Pěkný posudek: 

dobrá velikost, síla kostry, hlava, mohl by mít větší předhruď, kratší krk, dobrá delka zad, úhlení, dobrá srst, pohyb.

 

A známku VÝBORNĚ S MODROU STUŽKOU :)

 

Nuda v kruhu a hnusné výstavní vodítko :)

Výstavní postoj aneb světlá chvilka stání :)