Obranářsko-stopařský víkend v Lukové a Chocholouškův memoriál Kroměříž

 

Konečně přišel čtvrtek a my jsme se s Dráčou začali balit na další obranářsko-stopařský víkend v Lukové. Cesta byla jako vždy dlouhá, ale touha naučit se zase něco nového, byla silnější. Po příjezdu jsem nevěřila svým očím, ale byla jsem tam sama :).
Kvůli spoždění figuranta jsme začali stopama. Obrala jsem uzenou makrelku, na kterou Dráča minule stopoval. Vydali jsme se na tzv. vytrvalostní stopu, kde si ji celou mohl snist. A to jsem doufala, že mi vydrží na celý víkend ;). K večeru začaly obrany opět s Petrem. Jelikož přijeli pouze další dva pejsci, mohl si Petr Dráču vyzkoušet a seznámit se s ním důkladněji.
Od pátku to začalo být zajímavé. Přes noc jsem onemocněla, že jsem nemohla mluvit a nejraději bych se zbalila a odjela do postele, ale co by člověk neudělal pro svého psa :). Musela jsem to vydržet hlavně kvůli odborníkům, kterých je dnes velice málo. Ráno v 8hod. jsme vyrazili na stopy. Bohužel nežravý pes je hold nežravý a ani sušené ryby nezabraly :(. O to rychleji jsme se dostali na obrany, kdy jsme trénovali hladké zadržení a vyštěkávání. Dráča je na obranách prostě boží. Po obědě za námi přijela Míla, která si nás vzala na poslušnost podle ZOP a ZZO bez skupinových a speciálních cviků. A nevěřila svým očím stejně jako já. Dráča tam prostě poslouchá úplně jinak než jsem zvyklá doma. Přinesl mi krásně i aport, samozřejmě bez předsednutí, ale na tom se pracuje, hlavně že už nosí :). Odpoledne jsme zkusili stopovat hračky a ejhle najednou to šlo. Balónky si prostě najde :). Na večerní obraně v zástěně Dráča opět překvapil. Opravdu věděl co dělat, najednou zapojil vyštěkávání úplně na jiném místě, než jsme trénovali dopoledne, paráda. 
V sobotu se vše opakovalo. Ráno jsme kvůli míčkům museli vyrazit na vyšší travnatou louku. Při šlapání stopy jsem si sebou vzala piškoty. Říkala jsem si jen tak, co kdyby náhodou chtěl jeden piškotek než najde míček. Na stopě měl rovinku oblouček rovinku a pak pravoúhlý lom. Nechali jsme stopu odvětrat a pak hurá na to. Dneska se Dráča na stopu fakt těšil - šel po zadních po mé stopě od nášlapu. Najednou se nevím co stalo, ale moje "co kdyby náhodou chtěl piškot", se změnilo na piškot, piškot, piškot :). Tak pěknou stopečku ještě neudělal a že by měl vypracovat lom? Tohle nebyla žádná práce, bylo to pro něj tak jednoduché jako by měl jen rovnou stopu. Všechny balónky jsem za ním sbírala, našel si až ten jeho nejoblíbenější na konci stopy. To byl takový skok ve stopách, že budeme muset rychle naučit zalehávání předmětů, protože to vypadá nadějně. Jen je na Dráčovi vidět, jak jsou pro něj stopy náročné, přišel do auta a usnul jako miminko. Po hodince a půl jsem ho budila na obrany. Zkoušeli jsme figuranta v zástěně na větší vzdálenost a taky jsme figurantovi naznačila, že Dráča umí obíhat zástěny, ale do této doby vždy bez figuranta. Toto propojení jsme nechali na odpoledne, aby si mohl odpočinout a byl v plné síle. Odpoledne jsme si zase dali poslušnost. To co bylo pro Dráču problém doma, tak tam problém opravdu nebyl :). Tentokrát jsme se hlavně zaměřili skupinové cviky. Poprosila jsem o výběr psů, kteří se nezvednou, ani když k nim Dráča půjde nebo se zvedne, hlavě psi, kteří mu neublíží. Nečekala jsem ten výběr ale zleva měl Dráča fenku NO a zprava fenku maliňáka. Skupinové cviky chůze u nohy, obraty atd. zvládl najedničku. Odložení jsme cvičně dali schválně necelý metr od sebe. Ze začátku Dráča chtěl jít se mnou, ale pochopil to během chviličky odměňování. Musím tady sehnat pejsky, se kterými to dotrénuji. Bylo to naše poprvé ve skupinových cvicích s neznámými psy. Ale blížily se obrany a další nový cvik. Zapojit obíhání zástěny s figurantem. Pro mě sice nepředstavitelné, protože Dráča má takový drive na figuranta, že jsem myslela, že si to namíří přímo, ale on ne opravdu poctvě oběhl zástěnu a frčel si vyštěkávat.... Překvapil chlapec... Ten pes má přirozený talent :). 
Neuvěřitelné, co za dva tábory, cca 7 dní, z něj udělají odborníci. Jsme téměř připraveni na obrany podle ZM :). Mazec, mazec, mazec...
 
Doufám, že bychom si na příštím obranářském táboře v Lukové mohli udělat nějakou zkoušku ZM nebo IPO-V.
 
Video z obran
 

Chocholouškův memoriál Kroměříž

Když jsem v sobotu dorazila z Lukové domů, litovala jsem, že jedu s holkama na agi. Kvůli svému zdraví bych to odpískala. A tak jsme to s Dráčou pojali výletově pro psychický odpočinek. Dráčové soustředění na závodech bylo znát. Bylo vidět, že se mu nechce přemýšlet, ale já se mu ani nedivím. Obrany ale především pro něj stopy jsou fakt náročné. První běh "Honička Mgr. Kudlákové" jsme odběhli se dvěmi chybami a posunuli se na 10. místo. Druhý běh "Tuneliáda majora Maisnera" dopadl obdobně 2 chyby a 13. místo. Na tomto výkonu jsem samozřejmě měla taky svůj podíl viny, protože mi nešlo křičet tuneeel aniž by mi nevynechal hlas :). Nicméně jsme si to nakonec užili aktivním odpočinkem, procházkováním, kterým jsme si zkrátili čekání na naše holky, nakoupili nové balonky na šňůrce a pokecali s Katkou a Shadym. Pořadatelé byli skvělí. Další super závody. Příští rok přijedeme znovu a doufám, že v lepší formě, ale Luková byla momentálně přednější ;)
 
Dráča je od 1:39