Pokroky i nepokroky :)

Táááák dneska Dráček se mnou končí druhý týden. A co jsme se ne/naučili? Vysvětlit Drakovi, že ne každý člověk se vítá jako by mu šlo o život je nadlidské úsilí, opravdu. Navíc lidi zrovna nejsou v tomhle ohleduplní. Já mu říkám "nesmíš nesmíš" a pak chválím, ale lidi hned jééééé ten je kráááásný, a je to v p......, však víte kde :). Potkala jsem zatím jen dvě paní, které počkaly až ho pochválím a pak se zeptaly jestli už můžou. Tak jsme si vyzkoušeli i povel "můžeš". Jinak na veterině i na cestě do školy už má svoje stálé psí kamarády se kterými si ráno pokecá a přivítá se. Dále jsem ho neodnaučila žrát trávu, hlínu a kobylince, proto jsem se rozhodla ho před vzteklinou naočkovat proti tetanu a tím nejspíš vynecháme naší první socializační výstavu. Navíc se Drakovi zhoršila kýla, takže čekáme na dokončení základního očkování a půjde ven. No s tím žraním se to moc nezlepšilo. Na radu Klárky jsem objednala granule Platinum, moc děkuji, protože Berrymu fakt jedou a budu mu je kupovat. Drak je žral s chutí první den a ted.....opět přidáváme tvarožek, jablíčko, mrkvičku, kuřecí masíčko atd. nebo házíme po zemi :). Jo a paní doktorka nám naordinovala lososový olej, tak to je ta největší bašta. Hlavně jak mi po této dobrotě radostí olizne obličej a já ten lososový smrad nemůžu umýt :). Dále se mu nelíbí vodítko a obojek, takže to poctivě trénujeme, ne že by neuměl na vodítku chodit, překvapivě mu to jde, ale má období, kdy se o něj raději bude přetahovat než jít. A obojek je největší otrava na krku :). Nicméně tyto strasti pak nahradí ty slasti a to je to zač stojí ta výchova. Nejhezčí chvilky jsou každé ráno v posteli. To víte přece nebude spát na zemi, že? Ne pokud spí se mnou v posteli, tak nemáme celou noc loužičky ;). Ráno máme budík na 6:30 ale hádejte.... Ještě půl hodiny se válíme a muchláme a drbeme kožíšek. Já mám pak za sebou ranní hygienu a ani nemusím používat čistící pleťové mléko :). To jsou ty nej chvilky tulení. Je úžasné, jak rychle si navykl na režim v kanceláři a doma. V kanceláři si sám hraje, kouše uši, penis a kostičky anebo spí, zatímco, když příjdeme domů, tak je to neřízená střela :). Pak jsme začali jezdit na socializační tréninky tady v Brně. Druhá návštěva už byla lepší, sežral méně kobylinců než na první :). Hlavně už dokázal celou hodinu lítat se psy po parkuru, samozřejmě, že když běhali agility tak byl na rukách nebo na vodítku a díval se, ale jakmile si říkali nový, okamžitě tam vlítnul. Udělali jsme si tmavý tunel a taky jsme se tahali. je fakt, že ty dvě minutky jsou jen nádherný začátek toho, že si se mnou hraje i v přítomností jiných psů!!! Taky jsme na víkend byli doma v Mošnově u Montíka a Berryska. Začíná z nich být trojka. Na zahradě blbne s Berrym, kterého honí a já nechápu, že si to Berry nechá líbit. Ty kolečka Vám zase někdy natočím. Ale jakmile přijdou do domu, tak je pro Draka na prvním místě Montík, kterému honí ocas a kouše do pysku. Naše hraní začíná mít grády :) Na hraní s balónky, přetahovadly a frisbee (no pamlsek taky) pilujeme sedni, lehni, plaz, sudy, toč a otoč, packy, za, zůstaň v sedě i v leže, přines, popros a tunel. Taky pilujeme chůzi u nohy a side (chůze u pravé nohy). S touto chůzi mě dneska potěšil, obě strany mu šly výborně celou cestu až do školy a nejlepší je, že dokážeme držet oční kontakt. Je až s obdivem, jak rychle se učí. S čím máme problém je přivolání "ke mě". "Pojď" zvládá s přehledem, nevzdaluje se více než na tři metry a to se musí začuchat, ale to "ke mě" udělá jen když má náladu. Hlavně nesmím mít v ruce naše "oblíbené vodítko" :). Drak už si zvykl na městský ruch, jen na varovné klingání tramvají se zastaví pak posadí a čeká co bude dál. Zjistila jsem, že musíme dopilovat chůzi v nočním Brně. Máme další cíl socializace :). Doufám, že jsem na nic nezapomněla, přinejhorším dopíšeme příště.