Poprvé v Brně

Nastal ten den, kdy jedeme do domova v Brně. Ráno v 6 hod. jsme vstávali a začal kolotoč balení nejen klecí, ale veškerých pelíšků, misek, granulí a hraček. Cesta byla velice zajímavá :), protože se za ty 4 dny nenaučil zůstat v přepravce. Prvních 15 minut jízdy jen křičel a křičel a křičel. Pak ho dálnice ukolébala a nádherně si zchrupnul. Jenomže...... Znáte dálnici D1 směr z Ostravy do Brna? Tankodrom hadra. Takže jakmile jsme vjeli na tento úsek dálnice.... hádejte..... Dráček se probral a...... křičel a křičel a křičel. Nutno podotknout, že je tam snížená rychlost a úsek není zrovna krátký. Myslela jsem, že zešílím. Na druhou stranu vím jaký pořádný hlas má ;). Když jsme přijeli do mé práce, VFU Brno, vlítl do kanceláře jako poděs. Taky na něj čekal i můj kolega Zdeněk. Vysypala jsem Drakovi spoustu hraček, aby ukázal, jak si hraje. Za ty 4 dny pozorování jsme zjistili, že nejvíce ho baví pískací hračky, krokouš a placka. Placku jsem natočila na video, tak až jej sestříhám, přidám do fotogalerky. Nicméně kromě tří venčení spal únavou ze stresu až do tří hodin. Z práce jsme se opět přemístili do bytu, podotýkám opět autem v přepravce, ale...... už jen krátké a malé zakňurkání, žeby? Když viděl zahradu, nestihla jsem se ani převléct a byla jako to prasátko a to nejen já. Ono je jedno jakou barvu borderky si vezmete :) pokud taje a je uchozená tráva do bahýnka s černou zeminou....... Asi nemusím dál popisovat. S tím souvisí naše první sprcha. No upřímně vodní pes to nebude :). Spíše to bral jako trest za lítání po zahradě. Po takové koupeli si dal opět šlofíka, ale jak se vzbudil hurá do velkoměsta .... obešli jsme si sousedící baráky :) Auta i autobusy jsou úplně v klidu, jen lidi, ty chce vítat a aby jej každý hladil. To bude fuška :). Taky poznal, že v parku není sám, ale má čtyřnohé kamarády. Jen nám trošičku fifrá ve žrádle. Mám navařené kuřecí masíčko, protože bez toho raději hladoví. Uvidíme zítra co bude, myslím si, že po odčervení už mu špatně být nemůže :(. Jinak se rychle učí. dopilovali jsme sedni (už bez ukazování pamlsků i ruky), ke mě nám už taky jde, i když se vesměs opravdu drží poblíž mě, no zatím to prostředí ještě nemá načuchané. Dále podáváme obě packy, lehni i popros na pamlsek. Jó a co nám nejlépe jde je plazení za pamlskem :). Už konečně dokáže zůstat delší dobu v místnosti aniž by kňural, takže se blížíme k finále odcházení na delší dobu. Jinak na pískací hračky blbneme tak, že u toho koordinujeme nožky na otáčení a křížení pro agility, probíhání mezi nohama na slalom. Nejlepší je pozorovat jak si hraje a ani netuší, co trénuje ;) A kdyby tušil jak trénuje ve spánku, to mu ty nožky jedou jedna báseň a taky na jednu stranu se dokáže ve snu rozčilovat, že cení pysky nebo na druhou stranu se mu zdá, jak ještě cucá mlíčko, to mlaskání někdy zkusím nahrát - stojí to za to :D. Někdy je mi ho kvůli tomu ale líto. No pro tento pracovní týden jsme opustili Montíka i Berryho, tak jsem zvědavá jak se budou vítat, až opět pojedeme autem domů (v přepravce :)). Ale je neskutečně hodný a trpělivý. Když pomývám nádobí, tak sedí a čeká než si půjdeme hrát. Kromě první noci u nás se nepočůrává a jen na povel čekej sedí dokud jej nevezmu do ruk a nejdeme (ze schodů) čůrat. Bylo sice pár okamžiků, kdy se zapomněl, ale to bylo v zápalu boje s Monťou nebo Berrym :), nehledá, jen přidřepne :). Uvidíme jak bude zvládat první noc v novém bytě.